Available languages

Taxonomy tags

Info

References in this case

References to this case

Share

Highlight in text

Go

22.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 134/20


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 25. února 2010 — Enel Maritsa Iztok 3 v. Ředitel ředitelství „Odpor a správa výkonu“ Sofie při ústřední správě Národní agentury pro příjmy

(Věc C-107/10)

2010/C 134/30

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Enel Maritsa Iztok 3

Žalovaný: Ředitel ředitelství „Odpor a správa výkonu“ Sofie při ústřední správě Národní agentury pro příjmy

Předběžné otázky

Mají být čl. 18 odst. 4 směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (1) a čl. 183 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (2) vykládány v tom smyslu, že za podmínek původního řízení dovolují:

1)

aby na základě změny zákona s cílem potírání daňových úniků byla prodloužena lhůta k vrácení daně z přidané hodnoty až do dne vydání výměru na základě daňové kontroly vzhledem k tomu, že během 45 dnů od podání daňového přiznání byla u dotčené osoby zahájena daňová kontrola, aniž by za toto období byly dlužné úroky z částky podléhající vrácení, jestliže jsou současně dány tyto okolnosti:

a)

Před touto změnou uplynula zákonem stanovená lhůta v délce 45 dnů k vrácení daně a začaly bez ohledu na zahájenou daňovou kontrolu běžet úroky z nevrácené částky,

b)

při daňové kontrole byla stanovena správnost vykázané částky daně k vrácení,

c)

jediná právní možnost, kterou osoba povinná k dani má, aby zkrátila tuto lhůtu, spočívá ve složení jistiny ve formě peněz, státních cenných papírů nebo bezpodmínečné a neodvolatelné bankovní záruky na určitou dobu ve výši částky podléhající vrácení;

2)

aby byla stanovena lhůta k vrácení daně z přidané hodnoty v délce 45 dnů ode dne podání daňového přiznání pro tuto daň jakož i právní možnost stavění jejího běhu a v důsledku toho také jejího prodloužení nařízením daňové kontroly provedeným během této lhůty, jestliže zdaňovací období pro vyúčtování této daně činí jeden měsíc;

3)

aby se vrácení daně z přidané hodnoty provádělo prostřednictvím výměru vydaného na základě daňové kontroly, a to započtením částky podléhající vrácení proti dluhům na dani z přidané hodnoty a jiným daňovým dluhům, jako jsou státní pohledávky za různá zdaňovací období, stanoveným stejným výměrem, a započtením úroků vybraných z těchto částek až do dne vydání výměru na základě daňové kontroly, jestliže při daňové kontrole byla stanovena správnost vykázané částky daně k vrácení a současně existují tyto podmínky:

a)

V řízení daňové kontroly nebylo poskytnuto žádné předběžné zajištění budoucích pohledávek státu, které by mohly být zjištěny v průběhu řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o daňové kontrole,

b)

započtení proti pohledávkám státu není ve vnitrostátním zákoně stanoveno jako prostředek nuceného výkonu rozhodnutí a jako zajišťovací opatření,

c)

lhůty pro napadení a dobrovolné zaplacení vyúčtovaných hlavních částek a úroků neuplynuly, neboť byly stanoveny stejným výměrem vydaným na základě daňové kontroly, a část z nich byla také napadena u soudu;

4)

aby stát, jestliže byla stanovena správnost částky daně k vrácení vykázané v daňovém přiznání, provedl ke dni vydání výměru na základě daňové kontroly započtení proti daňovým dluhům stanoveným tímto výměrem jakož i proti úrokům z těchto dluhů, za období před dnem podání přiznání namísto ke dni daňového přiznání, přičemž stát během zákonem stanovené lhůty k vrácení částky nedluží úroky a ode dne odevzdání daňového přiznání až do vydání výměru na základě daňové kontroly vybírá úroky z vyúčtovaných daní.


(1)  Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23.

(2)  Úř. věst. L 347, s. 1.