Available languages

Taxonomy tags

Info

References in this case

References to this case

Share

Highlight in text

Go

4.4.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/12

Žaloba podaná dne 15. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-20/09)

(2009/C 82/23)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal a A. Caeiros, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Portugalská republika tím, že v rámci legalizace na základě zákona č. 39-A/2005 uplatňovala preferenční daňový režim pouze na veřejné dluhopisy vydané Portugalskou republikou, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 56 ES a článku 40 Dohody o EHP;

—

uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V září 2005 byla Komisi předložena stížnost týkající se neslučitelnosti určitých ustanovení o „Regime Excepcional de Regularização Tributária de elementos patrimoniais que não se encontrem no território português em 31 de Dezembro de 2004“ (výjimečný režim daňové úpravy finančních aktiv nenacházejících se na portugalském území ke dni 31. prosince 2004) s právní úpravou Společenství a Dohodou o EHP, provedených zákonem č. 39-A/2005 ze dne 29. července 2005.

Z výjimečného režimu daňové úpravy vyplývá, že daňoví poplatníci musí na základě daňové úpravy zaplatit částku odpovídající sazbě daně ve výši 5 % z hodnoty finančních aktiv uvedených v daňovém přiznání, a že pokud jsou všechny nebo část finančních aktiv tvořících předmět daného přiznání cennými papíry Portugalské republiky, snižuje se daná sazba ve vztahu k daným cenným papírům o polovinu; toto snížení platí i pro další finanční aktiva, pokud byla příslušná hodnota opětovně investována do cenných papírů Portugalské republiky, do okamžiku podání daňového přiznání.

Komise má za to, že výjimečný režim daňové úpravy poskytuje s ohledem na zpětný převod majetku a na investici do cenných papírů Portugalské republiky daňovou úlevu spočívající v uplatnění snížené sazby daně na finanční aktiva, která jsou cennými papíry Portugalské republiky, nebo na hodnotu zpětně investovanou do cenných papírů Portugalské republiky. Ve skutečnosti jsou osoby využívající tento režim odrazovány od toho, aby si ponechaly legalizovaná finanční aktiva v jiných formách než v cenných papírech Portugalské republiky.

Soudní dvůr Evropských společenství už rozhodl, že vnitrostátní daňová úprava odrazující daňové poplatníky od investic v jiných členských státech je omezováním volného pohybu kapitálu ve smyslu článku 56 Smlouvy o ES.

Ačkoli Komise nepochybuje, že veřejné dluhopisy mohou být předmětem preferenčního zacházení, má v tomto případě za to, že nižší sazba daně uplatnitelná pouze na legalizovaná finanční aktiva, kterými jsou cenné papíry Portugalské republiky, je zakázaným diskriminačním omezením volného pohybu kapitálu podle článku 56 Smlouvy o ES, které nelze odůvodnit na základě čl. 58 odst. 1 Smlouvy o ES.

Ustanovení Dohody o EHP týkající se volného pohybu kapitálu jsou v zásadě shodná s ustanoveními Smlouvy o ES. Z toho plyne, že skutečnost, že osoby, které by mohly uplatnit nárok na výjimečný režim daňové úpravy, byly odrazovány od ponechání svých legalizovaných finančních aktiv v Norsku, Lichtenštejnsku či na Islandu, je omezením volného pohybu kapitálu zakázaným podle článku 40 Dohody o EHP.