Available languages

Taxonomy tags

Info

References in this case

Share

Highlight in text

Go

26.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 151/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Plovdiv (Bulharsko) dne 7. března 2012 — AES-3C Marica East 1 EOOD v. Direktor na Direkcija „Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto“ — Plovdiv

(Věc C-124/12)

2012/C 151/34

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Plovdiv

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: AES-3C Marica East 1 EOOD

Žalovaný: Direktor na Direkcija „Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto“ — Plovdiv

Předběžné otázky

1)

Je takové právní ustanovení, jako je ustanovení čl. 70 odst. 1 druhého bodu zákona o dani z přidané hodnoty, podle kterého se osobě povinné k dani nemá přiznat právo na odpočet daně z přidané hodnoty z přijatých dopravních služeb, pracovních oděvů a ochranných prostředků, jakož i z výdajů vynaložených na služební cesty, protože tyto zboží a služby byly fyzickým osobám, totiž zaměstnancům pracujícím ve prospěch osoby povinné k dani, poskytnuty bezplatně, v souladu s čl. 168 písm. a) a článkem 176 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), pokud se vezmou v úvahu tyto skutečnosti:

—

osoba povinná k dani se zaměstnanci neuzavřela pracovní smlouvy, nýbrž je používá na základě smlouvy o „poskytování pracovníků“ uzavřené s jinou osobou povinnou k dani, která je zaměstnavatelem pracovníků;

—

přijaté dopravní služby jsou používány k dopravě zaměstnanců z jednotlivých sběrných míst na pracoviště a zpět a pro zaměstnance neexistuje žádná organizovaná veřejná doprava umožňující dostat se na pracoviště;

—

poskytnutí pracovních oděvů a ochranných prostředků požaduje zákoník práce a zákon o ochraně zdraví a bezpečnosti na pracovišti;

—

v souvislosti s dopravními službami, pracovním oděvem a ochrannými prostředky, jakož i výdaji na služební cesty by byl odpočet daně z přidané hodnoty nesporný, kdyby tyto zboží a služby poskytl zaměstnavatel pracovníků. V projednávaném případě však příslušná poskytnutí proběhla ze strany osoby povinné k dani, která sice není zaměstnavatelem, ale na základě smlouvy o poskytování pracovníků má z práce prospěch a nese s ní spojené náklady?

2)

Poskytuje článek 176 směrnice 2006/116 členskému státu právo zavést při svém přistoupení k Evropské unii omezení týkající se výkonu práva na odpočet daně, jakým je omezení stanovené v čl. 70 odst. 1 druhém bodě zákona o dani z přidané hodnoty, a to, že „jsou zboží nebo služby určeny pro bezúplatná plnění“, pokud zákon, který byl platný do dne přistoupení, takové omezení výslovně nestanovil?

3)

V případě kladné odpovědi na předchozí otázku, vyplývá z toho, že přijaté zboží a služby jsou určeny pro „bezúplatná plnění“, pokud byly zakoupeny pro účely hospodářské činnosti, ale z hlediska své povahy jejich použití vyžaduje, aby byly přenechány zaměstnancům pracujícím v podniku osoby povinné k dani?

(1)  Úř. věst. L 347, s. 1.