EU tax law WEB Metropol Spielstätten - C-440/12

15.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 389/4

1)

Je třeba vykládat článek 401 [ve spojení s čl. 135 odst. 1 písm. i)] směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) v tom smyslu, že daň z přidané hodnoty a vnitrostátní zvláštní poplatek z hazardních her mohou být vybírány pouze alternativně, nikoli kumulativně?

2)

Pouze v případě kladné odpovědi na první otázku:

Pokud se podle vnitrostátních právních předpisů z hazardních her vybírá jak daň z přidané hodnoty, tak i zvláštní poplatek, vede to k nevybrání daně z přidané hodnoty nebo k nevybrání zvláštního poplatku nebo se rozhodnutí, která z obou daní se nesmí vybrat, řídí podle vnitrostátních právních předpisů?

3)

Je třeba vykládat čl. 1 odst. 2 první větu a článek 73 směrnice 2006/112/ES v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě nebo praxi, podle které se v případě provozování hracích automatů s možností výhry použije po uplynutí určitého období jako základ daně obsah pokladny („elektronicky vedená pokladna“) přístroje?

4)

Pouze v případě kladné odpovědi na třetí otázku:

Jakým jiným způsobem se stanoví základ daně?

5)

Je třeba čl. 1 odst. 2 první větu a čl. 73 směrnice 2006/112 vykládat v tom smyslu, že podmínkou výběru daně z přidané hodnoty je možnost podnikatele přenést daň z přidané hodnoty na příjemce plnění? Případně: Co je třeba chápat pod pojmem přenositelnost? Je zejména právní přípustnost přiměřeně vyšší ceny za zboží nebo službu znakem přenositelnosti?

6)

Pouze, pokud je v případě páté otázky podmínkou právní přípustnost vyšší ceny:

Je třeba čl. 1 odst. 2 první větu a článek 73 směrnice 2006/112 vykládat v tom smyslu, že ustanovení, která omezují úplatu za zboží nebo služby podléhající dani z přidané hodnoty, je třeba použít v souladu s unijním právem tak, že se stanovenou úplatou rozumí úplata navýšená o daň z přidané hodnoty, nikoli úplata včetně daně z přidané hodnoty, a to i v případě, že se jedná o vnitrostátní právní předpisy upravující úplatu [za zboží nebo služby], které tak podle svého znění výslovně nestanoví?

7)

Pouze v případě kladné odpovědi na pátou otázku, záporné odpovědi na šestou a třetí otázku:

Je třeba v tomto případě upustit od výběru daně z přidané hodnoty z celkového obratu hracích automatů nebo pouze z té části obratu, kterou nelze přenést, a jakým způsobem je potom třeba tuto část obratu určit — například podle toho, při kterých obratech nebylo možné zvýšit vklad do jedné hry, nebo podle toho, při kterých obratech nemohl být zvýšen obsah pokladny za jednu hodinu?

8)

Je třeba vykládat čl. 1 odst. 2 směrnice 2006/112 v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě poplatku, který není harmonizován, podle níž se částka splatné daně z přidané hodnoty započítá na tento poplatek, a to přesně ve výši dané částky?

9)

Pouze v případě kladné odpovědi na osmou otázku:

Má započtení daně z přidané hodnoty na vnitrostátní poplatek, který není harmonizován, v případě podnikatelů povinných k tomuto poplatku za následek skutečnost, že daň z přidané hodnoty se nesmí vybrat od jejich soutěžitelů, kteří sice nepodléhají tomuto poplatku, ale podléhají jinému zvláštnímu poplatku a v jejichž případě se takové započtení nestanoví?