22.3.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 85/10 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szombathelyi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 10. prosince 2013 — Delphi Hungary Autóalkatrész Gyártó Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Nyugat-dunántúli Regionális Adó Főigazgatósága (NAV)
(Věc C-654/13)
2014/C 85/18
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Szombathelyi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság
Účastnici původního řízení
Žalobkyně: Delphi Hungary Autóalkatrész Gyártó Kft.
Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Nyugat-dunántúli Regionális Adó Főigazgatósága (NAV)
Předběžné otázky
1) |
Je třeba směrnici Rady 2006/112/ES (1) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, zejména její článek 183, jakož i článek 17 Listiny základních práv Evropské unie a zásady rovnocennosti a efektivity, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě a praxi členského státu, které vylučují placení úroků z prodlení z částek daně z přidané hodnoty, jejichž vrácení nebylo možné žádat v důsledku uplatnění normativního požadavku, o němž Soudní dvůr rozsudkem rozhodl, že je v rozporu s právem Společenství, i když tato vnitrostátní právní úprava jinak ukládá placení úroků z prodlení v případech opožděného vyplacení daně z přidané hodnoty, která má být vrácena? |
2) |
Je v rozporu se zásadami efektivity a rovnocennosti taková rozhodovací praxe soudů členského státu, podle které nelze vyhovět žádostem podaným ke správním orgánům — čímž je právní subjekt, jenž utrpěl škodu, odkázán na žalobu na náhradu škody, třebaže je ve vnitrostátním právním řádu úspěšné podání takové žaloby prakticky vyloučeno — a to pouze z toho důvodu, že neexistuje konkrétní právní pravidlo, jehož hypotéza by se na daný případ vztahovala, ačkoli [projednání] jiných podobných žádostí o vyplacení úroků a jejich vyplácení spadá do pravomoci daňového orgánu? |
3) |
V případě kladné odpovědi na druhou otázku, jsou soudy členského státu povinny vykládat a používat v souladu s právem Společenství ta právní pravidla existující v členském státě, jejichž hypotéza se na daný případ nevztahuje, tak aby byla umožněna rovnocenná a účinná právní ochrana? |
4) |
Je třeba právo Společenství uvedené v první otázce vykládat v tom smyslu, že [žádost o] vyplacení úroků z daní vybraných, sražených nebo nevrácených v rozporu s právem Společenství představuje nárok, které vyplývá přímo ze samotného práva Společenství a které může být přímo uplatněno u soudů a orgánů členského státu s odkazem na právo Společenství, a to i tehdy, kdy právo členského státu nestanoví vyplácení úroků v daném konkrétním případě, přičemž k odůvodnění žádosti o vyplacení úroků postačí prokázat, že bylo porušeno právo Společenství a že došlo k výběru, srážce nebo nevrácení daně? |
(1) Úř. věst. L 347, s. 1.