EU tax law WEB Enteco Baltic - C-108/17

22.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/12

1)

Je třeba čl. 143 odst. 2 směrnice o DPH (1) vykládat v tom smyslu, že brání daňové správě členského státu odmítnout použít osvobození od daně upravené v čl. 143 odst. 1 písm. d) téže směrnice pouze z důvodu, že v době dovozu zboží bylo zamýšleno dodat dané zboží určitému plátci DPH a v dovozním prohlášení bylo proto uvedeno identifikační číslo pro DPH tohoto plátce, avšak později bylo předmětné zboží vzhledem ke změně okolností dopraveno jiné osobě povinné k dani (plátci DPH), přičemž příslušnému státnímu orgánu byly poskytnuty veškeré údaje o totožnosti skutečného pořizovatele?

2)

Lze za takových okolností, jaké jsou dotčeny v projednávané věci, vykládat čl. 143 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH v tom smyslu, že dokumenty, které nebyly zpochybněny (nákladní listy e-AD [elektronický správní dokument] a potvrzení e-ROR [elektronické potvrzení o převzetí] a které potvrzují přepravu zboží z daňového skladu na území jednoho členského státu do daňového skladu na území jiného členského státu, lze považovat za dostatečný důkaz přepravy zboží do jiného členského státu?

3)

Je třeba čl. 143 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH vykládat v tom smyslu, že brání daňové správě členského státu odmítnout použít osvobození od daně upravené v tomto ustanovení, pokud nebylo dispoziční právo převedeno na pořizovatele zboží přímo, nýbrž prostřednictvím jím určených osob (dopravců či daňových skladů)?

4)

Je určitý správní postup v rozporu se zásadou neutrality DPH a zásadou ochrany legitimního očekávání, jestliže se v rámci takového postupu uplatní rozdílné metody výkladu toho, co má být považováno za převod dispozičního práva, a jaké důkazy je třeba předložit k doložení takového převodu, v závislosti na tom, zda se použije článek 167 nebo čl. 143 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH?

5)

Vztahuje se zásada dobré víry v souvislosti s výběrem DPH také na právo osob na osvobození od DPH při dovozu [podle čl. 143 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH] v takových případech, jaký je předmětem původního řízení, tedy pokud celní úřad odmítne právo osoby povinné k dani na osvobození od DPH při dovozu z důvodu, že nebyly splněny podmínky dalšího dodání zboží v rámci Evropské unie (článek 138 směrnice DPH)?

6)

Je třeba čl. 143 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH vykládat v tom smyslu, že brání použití správního postupu členských států, podle kterého domněnka, že i) na konkrétního smluvního partnera nebylo převedeno dispoziční právo a ii) daňový poplatník věděl či mohl vědět o možném podvodu na DPH, kterého se dopustil smluvní partner, vychází ze skutečnosti, že daný podnik komunikoval se smluvními partnery elektronicky, a v rámci šetření daňové správy bylo zjištěno, že dotčení smluvní partneři na určené adrese nepodnikali a neodvedli DPH z plnění poskytnutých osobě povinné k dani?

7)

Je třeba čl. 143 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH vykládat v tom smyslu, že ačkoli je daňový poplatník povinen odůvodnit právo na osvobození od daně, neznamená to, že příslušný státní orgán, který rozhoduje ve věci převodu dispozičního práva, nemá povinnost shromáždit informace, které jsou dostupné pouze orgánům veřejné moci?