EU tax law WEB Boehringer Ingelheim - C-717/19

23.3.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 95/11

1)

Musí být čl. 90 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž farmaceutický podnik, který na základě smlouvy, jejíž uzavření není povinné, odvádí platby státní organizaci nemocenského pojištění v závislosti na obratu dosaženém farmaceutickými výrobky, a který si tedy neponechává úplné protiplnění za tyto výrobky, nemá nárok na snížení a posteriori základu daně pouze z toho důvodu, že neprovádí platby způsobem určeným v jeho obchodní politice, ani hlavně pro propagační účely?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku, musí být článek 273 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, podle které je pro snížení a posteriori daňového základu požadována faktura na jméno nositele práva na vrácení, která potvrzuje provedení transakce zakládající nárok na takové vrácení, ačkoli transakce, která umožňuje snížení a posteriori základu daně, je řádně zdokumentována a lze ji zpětně ověřit, a je částečně založena na veřejných údajích a umožňuje ověřit správný výběr daně?