Available languages

Taxonomy tags

Info

References in this case

Share

Highlight in text

Go

STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA

PEDRA CRUZE VILLALÓNA

přednesené dne 12. prosince 2013(1)

Věc C-464/12

ATP Pension Service A/S

proti

Skatteministeriet

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Dánsko)]

„Daň z přidané hodnoty – Článek 13 části B písm. d) šesté směrnice 77/388/EHS – Osvobození správy zvláštních investičních fondů od daně – Pojem ‚zvláštní investiční fondy, jak je vymezují členské státy‘ – Zaměstnanecké penzijní systémy – Penzijní systémy se stanovenými příspěvky“





1.        Osvobozením správy zvláštních investičních fondů od DPH, jež je stanoveno v čl. 13 části B písm. d) šesté směrnice(2), se Soudní dvůr již opakovaně zabýval(3). V projednávané věci má Soudní dvůr příležitost zpřesnit svou judikaturu týkající se pojmu „zvláštní investiční fond“, konkrétně v kontextu zaměstnaneckých penzijních fondů. V projednávané věci rovněž vyvstávají otázky ohledně toho, co se rozumí „spravováním“ zvláštních investičních fondů, a ohledně osvobození operací týkajících se vkladů a běžných účtů, plateb a převodů v čl. 13 části B písm. d) bodu 3 šesté směrnice, od daně.

2.        Otázky vyvstaly v rámci sporu mezi společností ATP Pension Service A/S (dále jen „ATP“) a dánským ministerstvem financí (dále jen „Skatteministeriet“) ohledně zacházení se službami společnosti ATP z hlediska daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Společnost ATP poskytuje služby zaměstnaneckým penzijním fondům.

I –    Právní rámec

A –    Unijní právo

3.        Podle čl. 2 bodu 1 šesté směrnice je předmětem DPH dodání zboží nebo poskytování služeb za protiplnění uskutečněná v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.

4.        Článek 13 šesté směrnice obsahuje řadu osvobození od DPH. Dvě z nich jsou v projednávané věci relevantní – konkrétně čl. 13 část B písm. d) body 3 a 6. Tato ustanovení znějí takto:

„Aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, osvobodí členské státy od daně následující plnění, a to za podmínek, které samy stanoví k zajištění správného a jednoznačného uplatňování těchto osvobození a k zamezení jakýchkoli daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem či zneužití daňového režimu:

[…]

d)      tyto operace:

[…]

3.      operace včetně sjednání týkající se vkladových a běžných účtů, plateb, převodů, dluhů, šeků a dalších převoditelných cenných papírů, s výjimkou vymáhání dluhů;

[…]

6.      spravování zvláštních investičních fondů, jak je vymezují členské státy“.

5.        Vzhledem k době, kdy nastaly skutkové okolnosti projednávané věci, se použije šestá směrnice. Nicméně je vhodné zmínit, že citovaná ustanovení byla převzata beze změn, které by byly relevantní pro probíhající řízení, do čl. 2 odst. 1 písm. c) a v čl. 135 odst. 1 písm. d) a g) směrnice Rady 2006/112/ES(4)

B –    Vnitrostátní právo

6.        Uvedená ustanovení unijního práva jsou provedena do vnitrostátního práva prostřednictvím § 13 odst. 1 bodu 11 písm. c) a f) dánského zákona o DPH (dále jen „momsloven“). Relevantní ustanovení stanoví:

„Od daně jsou osvobozeny tyto výrobky a služby:

[…]

11. Tyto finanční činnosti:

[…]

c)      operace včetně sjednávání týkající se vkladových a běžných účtů, plateb, převodů, pohledávek, šeků a dalších převoditelných cenných papírů, s výjimkou vymáhání pohledávek;

[…]

f)      spravování zvláštních investičních fondů.“

7.        Jak zdůrazňuje předkládající soud, řada pojmů byla vyložena ve správních pokynech (dále jen „juridiske vejledning“)(5).

II – Skutkové okolnosti a původní řízení

8.        Společnost ATP poskytuje služby penzijním fondům. Její nejvýznamnější zákazník, PensionDanmark, je zaměstnaneckým penzijním fondem, který spravuje penzijní systémy podle kolektivních smluv a podnikových dohod.

9.        Zaměstnanecké penzijní systémy jsou zásadním prvkem dánského penzijního systému. Uvedený systém se opírá o tři pilíře: veřejný důchodový systém financovaný z daní, zaměstnanecký penzijní systém, a osobní penzijní plány(6).

10.      Dánské zaměstnanecké penzijní systémy, které jsou – vzhledem k aktivitám společnosti ATP – jádrem projednávané věci, jsou obecně systémy se „stanovenými příspěvky“ používané v rámci zaměstnání. Zaměstnavatelé platí stanovený příspěvek subjektu, který zajišťuje penzijní systém (obvykle penzijní fond), za každého ze svých zaměstnanců(7), kteří mohou odvádět dodatečné dobrovolné příspěvky(8). Příspěvky do takových systému jsou do určité míry odpočitatelné od daně na základě dánského zákona o dani z příjmů. Důchod, který bude vyplacen, závisí na částkách, které byly do systému zaplaceny a na úspěšnosti investic penzijního fondu (po odečtení nákladů). Obvykle je vyplácen ve formě kombinace tří druhů (zdanitelných) plateb, jakmile oprávněné osobě vznikne nárok na výplatu: doživotní renta, splátky rozložené na určité období a výplata jednorázové částky. Podrobnosti zaměstnaneckého penzijního systému jsou určeny kolektivní smlouvou uzavřenou mezi organizacemi zaměstnavatelů a odbory, které zastupují jednotlivé zaměstnavatele a zaměstnance(9).

11.      I když se ATP na investování příspěvků nepodílí (tento úkol plní samy penzijní fondy), poskytuje penzijním fondům tři druhy služeb. Zaprvé, ATP poskytuje služby související s údržbou systému a jeho vývojem, konkrétně s vývojem a správou platformy, na které jsou služby společnosti ATP poskytovány. Zadruhé, ATP plní administrativní úkoly, například poskytuje informace a poradenství zaměstnavatelům i zaměstnancům v souvislosti s penzijními systémy. Zatřetí, ATP poskytuje služby týkající se plateb do a výplat z penzijních systémů.

12.      Posledně uvedené služby mohou být zjednodušeně popsány takto. Zaměstnavatel pravidelně platí příspěvky, ke kterým je povinen na základě zaměstnaneckého penzijního systému, zároveň pro všechny zaměstnance ve formě celkové částky na bankovní účet penzijního fondu. Společnost ATP založí individuální účty(10) jednotlivým oprávněným osobám na základě údajů, které obdrží od zaměstnavatele. Celkovou částku zaplacenou zaměstnavatelem rozdělí na tyto účty v souladu s ustanoveními kolektivní smlouvy nebo podnikové dohody. Oprávněná osoba má k účtu, který je pravidelně aktualizován společností ATP, přístup prostřednictvím internetu. Jakmile jsou platby splatné, ATP vydáním pokynu finanční instituci spustí výběr částek a uhradí oprávněné osobě splatnou platbu.

13.      Až do 30. června 2002 společnost ATP ze svých služeb odváděla DPH. S ohledem na rozsudek ve věci SDC(11) však společnost ATP změnila názor a tvrdila, že její služby týkající se plateb do a výplat z penzijního systému mají být osvobozeny od DPH na základě čl. 13 části B písm. d) bodu 3 šesté směrnice. Dne 26. června 2002 o svém stanovisku informovala dánskou daňovou správu (dále jen „SKAT“). SKAT rozhodla, že služby společnosti ATP související s vyplácením penzí byly skutečně osvobozeny od DPH, ale rozhodla že se osvobození od daně neuplatní na většinu služeb souvisejících s příchozími platbami, konkrétně na: registraci zaměstnavatelů, kteří mají odvádět penzijní příspěvek, zřizování individuálních účtů, poskytování zařízení pro zpracování plateb od zaměstnavatelů, aby všechny příspěvky mohly být poukázány na účet penzijního fondu prostřednictvím on-line plateb nebo plateb kartami, přijímání a registrace zpráv od zaměstnavatelů ohledně alokace celkové částky jednotlivým zaměstnancům, připisování příspěvků na jednotlivé účty a aktualizace účtů, registrování chybějících plateb, informování oprávněných osob o zaplaceném příspěvku a odesílání výpisů z účtů. Rozhodnutí bylo potvrzeno dne 13. května 2009 usnesením dánského nejvyššího daňového orgánu, daňového soudu s celostátní působností (Landsskatteretten).

14.      Společnost ATP rozhodnutí napadla před soudem v Hillerød (Retten i Hillerød ), který věc postoupil regionálnímu soudu pro východní oblast (Østre Landsret ) z důvodu, že se jedná o věc obecného významu. Společnost ATP tvrdí, že služby považované za služby podléhající DPH, jsou od daně osvobozeny z důvodu, že se jedná o „spravování zvláštních investičních fondů“ ve smyslu § 13 odst. 1 bodu 11 písm. f) momsloven, který provádí čl. 13 část B písm. d) bod 6 šesté směrnice, nebo jako „operace […] týkající se vkladových a běžných účtů, plateb, převodů […]“ na základě § 13 odst. 1 bodu 11 písm. c) momsloven, kterým se provádí čl. 13 část B písm. d) bod 3 šesté směrnice. Skatteministeriet zpochybňuje tvrzení, že služby ATP jsou osvobozené od DPH.

III – Předběžné otázky a řízení před Soudním dvorem

15.      Po konzultacích s účastníky jednání a po poradě rozhodl Østre Landsret usnesením ze dne 8. října 2012 o tom, že Soudnímu dvoru na základě článku 267 SFEU předloží následující předběžné otázky:

1.       Musí být čl. 13 část B písm. d) bod 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, vykládán v tom smyslu, že pojem „zvláštní investiční fondy, jak je vymezují členské státy“ zahrnuje takové penzijní fondy, jako jsou fondy, o které se jedná v původním řízení a které mají následující charakteristiky, pokud členský stát uznává instituce uvedené v části 2 předkládacího rozhodnutí za zvláštní investiční fondy:

a)      výnos pro zaměstnance (oprávněné osoby) závisí na výnosu dosaženého investicemi penzijního fondu,

b)      zaměstnavatel není povinen odvádět doplňkové platby s cílem zajistit příjemci důchodu konkrétní výnos,

c)      penzijní fond kolektivně investuje nashromážděné prostředky na základě zásady rozložení rizika,

d)      objem plateb do penzijního fondu je založen na kolektivních smlouvách mezi odbory zastupujícími jednotlivé zaměstnance a zaměstnavateli, a nikoliv na osobním rozhodnutí jednotlivého zaměstnance,

e)      jednotlivý zaměstnanec se může rozhodnout, že bude do penzijního fondu platit dodatečné příspěvky,

f)      osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnavatelé a manažeři se mohou rozhodnout, že budou platit penzijní příspěvky do penzijního fondu,

g)      předem určená část penzijního spoření kolektivně sjednaného pro zaměstnance je použita na získání doživotní renty,

h)      příjemci důchodu nesou náklady penzijního fondu,

i)      platby do penzijního fondu jsou do určité hodnoty odpočitatelné od daně pro účely vnitrostátní daně z příjmu,

j)      platby do osobního penzijního plánu, včetně penzijního fondu založeného u finanční instituce, v rámci kterého mohou být příspěvky investovány do zvláštního investičního fondu, jsou odpočitatelné od daně pro účely vnitrostátní daně z příjmu ve stejném rozsahu jako podle písm. i),

k)      nároku na daňový odpočet příspěvků podle písm. i) odpovídá zdanění vyplácených částek, a

l)      nashromážděné prostředky jsou v zásadě vypláceny poté, kdy dotyčná osoba dosáhne důchodového věku?

2. V případě kladné odpovědi na první otázku: musí být čl. 13 část B písm. d) bod 6 šesté směrnice vykládán v tom smyslu, že pojem „spravování“ zahrnuje takovou službu jako je služba dotčená v původním řízení (viz oddíl 1.2 předkládacího rozhodnutí)?

3. Musí být taková služba, jako je služba dotčená v původním řízení, jež se týká penzijních příspěvků (viz oddíl 1.2 předkládacího rozhodnutí), považována na základě čl. 13 části B písm. d) bodu 3 šesté směrnice za jedinou službu nebo za několik samostatných služeb, které je třeba posuzovat samostatně?

4. Musí být čl. 13 část B písm. d) bod 3 šesté směrnice vykládán v tom smyslu, že se osvobození od DPH stanovené v tomto ustanovení pro operace týkající se plateb nebo převodů vztahuje i na takovou službu týkající se důchodových plateb, jako je služba dotčená v původním řízení (viz oddíl 1.2 předkládacího rozhodnutí)?

5. V případě záporné odpovědi na čtvrtou otázku: musí být čl. 13 část B písm. d) bod 3 šesté směrnice vykládán v tom smyslu, že se osvobození od DPH stanovené v tomto ustanovení pro operace týkající se vkladových a běžných účtů vztahuje i na takovou službu týkající se důchodových plateb, jako je služba dotčená v původním řízení (oddíl 1.2 předkládacího rozhodnutí)?

16.      Písemná vyjádření předložily ATP, Dánské království a Komise.

17.      Na jednání konaném dne 2. října 2013 přednesli ústní vyjádření tito tři účastníci řízení a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

IV – Posouzení

A –    Úvodní úvahy

18.      Otázky předkládajícího soudu se týkají tří odlišných problémů: významu pojmu „zvláštní investiční fondy, jak je vymezují členské státy“ v kontextu zaměstnaneckých penzijních systémů (první otázka); pojem „spravování“ takových fondů (druhá otázka), a použití čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice na takové služby, jako jsou služby poskytované společností ATP (třetí až pátá otázka).

19.      Judikatura Soudního dvora ke všem třem problémům je již poměrně rozsáhlá(12). Vzhledem k této judikatuře se domnívám, že Soudní dvůr má dostatečné poznatky k tomu, aby posoudil druhou a třetí otázku. V důsledku toho zaměřím svou analýzu na první otázku, tedy otázku významu pojmu „spravování zvláštních investičních fondů, jak je vymezují členské státy“, konkrétně na to, zda (a kdy) takový zaměstnanecký penzijní fond, jako je fond, kterému ATP poskytuje služby, musí být považován za zvláštní investiční fond. Tato otázka byla v nedávné době položena dvakrát, ve věcech Wheels a PPG Holdings(13), avšak obě tyto věci se od té projednávané výrazně odlišují.

20.      Otázka spadá do velmi komplexní a kontroverzní oblasti zacházení s finančními službami (včetně penzijních služeb) z hlediska DPH. U těchto služeb došlo k významné diverzifikaci(14), které stávající směrnice o DPH, a zejména osvobození od daně v oblasti finančních služeb, nevyhovuje. Důsledkem toho je nedostatek právní jistoty subjektů v tomto odvětví i odlišná uplatňování dotčených osvobození od daně členskými státy(15).

21.      Komise navrhla směrnici, kterou se mění směrnice 2006/112, pokud jde o zacházení s pojistnými a finančními službami(16) i nařízení stanovící prováděcí opatření týkající se zacházení s pojistnými a finančními službami, které obsahují definice působnosti služeb osvobozených od daně(17). U obou proběhly rozsáhlé přípravné práce(18), v jejichž průběhu proběhly diskuse též o penzijních fondech a zacházení s nimi z hlediska DPH(19). Nicméně ohledně reformy nebylo dosaženo shody(20). Podle vyjádření Komise na jednání ani není možné v dohledné době takovou shodu očekávat. Ať již je situace kolem novelizace použitelného práva jakákoli, Soudní dvůr musí rozhodnout na základě práva platného v době dotčených skutkových okolností.

22.      Svojí analýzu začnu přehledem argumentů účastníků řízení. Poté popíšu způsob, kterým je pojem „zvláštní investiční fondy, jak je vymezují členské státy” doposud vykládán v judikatuře. Nakonec budu analyzovat důsledky judikatury pro zaměstnanecké penzijní fondy.

B –    Vyjádření předložená Soudnímu dvoru

23.      Dánsko zastává názor, že je věcí členských států, aby definovaly pojem „zvláštní investiční fondy“ uvedený v čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice, a to, zda vyloučí z jeho definice penzijní fondy s charakteristikami popsanými předkládajícím soudem.

24.      Členské státy mají podle Dánska usnadňovat investování do zvláštních investičních fondů a dodržovat zásadu neutrality, pokud jde o DPH zatěžující fondy, které konkurují zvláštním investičním fondům. Podle názoru Dánska se fondy dotčené v projednávané věci výrazně liší od zvláštních investičních fondů, čímž je odůvodněno rozdílné zacházení: příspěvky jsou placeny zaměstnavatelem, jejich cílem je výplata penzí, a nikoliv spoření, poskytují rovněž pojištění, například životní pojištění a pojištění pracovní neschopnosti(21), v případě smrti oprávněné osoby příspěvky nepřipadnou (nebo nepřipadnou v plném rozsahu) dědicům oprávněné osoby a příspěvky jsou obecně osvobozeny od daně z příjmů. Podle Dánska zaměstnavatel, který odvádí příspěvky, neinvestuje, ale naopak platí, protože je k tomu povinen na základě kolektivní smlouvy zakládající penzijní systém.

25.      Společnost ATP považuje penzijní fondy s charakteristikami popsanými předkládajícím soudem za fondy spadající do čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice, a tudíž za fondy, které jsou osvobozeny od DPH. Společnost ATP tvrdí, že i když členské státy mají určitý prostor pro uvážení při definování pojmu „zvláštní investiční fondy“, musí dodržovat cíle osvobození od daně a zásadu daňové neutrality. Cílem dotčeného osvobození od DPH je umožnit jednotlivcům, aby své úspory investovali společně a tím rozložili riziko bez toho, aby byli zatížení DPH. Podle ATP dotčené penzijní systémy rovněž sledují uvedené cíle. Pouhá skutečnost, že penzijní systémy plní konkrétní cíl spočívající ve financování důchodu, neodůvodňuje rozdílné zacházení.

26.      Společnost ATP je toho názoru, že zásada neutrality podporuje její názor, jelikož jiné zvláštní investiční fondy penzijním fondům konkurují. Pokud by příspěvky odváděné z pravidelného platu zaměstnance nebyly vkládány do fondu, musel by zaměstnanec peníze spořit jiným způsobem. Konkurenční vztah je obzvláště zjevný, pokud jde o dodatečné příspěvky nebo příspěvky jednotlivců, na které se původně zaměstnanecké penzijní systémy nevztahovaly. Skutečnost, že část obratu penzijního fondu bude vyplácena jako doživotní renta(22), je podle názoru společnosti ATP irelevantní, jelikož doživotní renta může být jednoduše získána za jednorázovou částku. Podle názoru ATP je stejně irelevantní, že příspěvky do penzijního fondu jsou odčitatelné od daně a že penzijní fondy často zahrnují prvek pojištění. Společnost ATP dále tvrdí, že uzavření smlouvy se zaměstnaneckými penzijními fondy prostřednictvím kolektivní smlouvy je irelevantní, jelikož zaměstnanci činí příslušná rozhodnutí v zastoupení odborovými organizacemi.

27.      Společnost ATP na jednání zdůraznila, že dotčené penzijní fondy se významně liší od penzijních fondů, které byly předmětem věcí Wheels a PPG Holdings. Uvedené věci se týkaly penzijních systémů se stanovenými dávkami, ve kterých zaměstnavatel vyplácením penzí plnil právní povinnost. Tohoto systému se mohli zúčastnit pouze zaměstnanci. Naproti tomu projednávaná věc se týká penzijního systému se stanovenými příspěvky, ve kterém riziko nesou oprávněné osoby a investoři. Zaměstnavatel pouze musí platit příspěvky. Penzijních systémů se může účastnit širší veřejnost, konkrétně každý, kdo má vazbu k trhu práce.

28.      Spojené království při jednání tvrdilo, že takové penzijní fondy se stanovenými příspěvky, jako je fond popsaný předkládajícím soudem, nejsou dostatečně srovnatelné se zvláštními investičními fondy, aby s nimi byly v soutěžním vztahu; v důsledku toho, se na ně nemůže vztahovat dotčené osvobození od DPH, a to z pěti důvodů: zaměstnanecké penzijní fondy nemohou být prodány libovolně, nezajištují žádný nárok na investované prostředky před tím, než oprávněná osoba dosáhne důchodového věku, a propadají v případě smrti; jsou sjednané v kolektivní smlouvě a placeny zaměstnavatelem a nepředstavují investici zaměstnance; jsou dostupné pouze zaměstnancům, a nikoliv široké veřejnosti, a – konečně – nevztahuje se na ně režim směrnice Rady 85/611/EHS (dále jen „směrnice SKIPCP“)(23).

29.      Komise tvrdí, že se na dotčené penzijní fondy pojem „zvláštní investiční fondy“ vztahuje. Rozlišuje mezi penzijními systémy se stanovenými příspěvky a penzijními systémy se stanovenými dávkami a tvrdí, že pokud jde o penzijní fondy se stanovenými příspěvky, zaměstnanci mají užitek ze svých investic a v důsledku toho jsou v podobném postavení, jako je postavení drobných investorů ve vztahu ke zvláštním investičním fondům(24).

C –    Judikatura týkající se „zvláštních investičních fondů, jak je vymezují členské státy“

30.      Judikatura týkající se článku 13 šesté směrnice obsahuje obecná konstatování ohledně výkladu osvobození od daně a významných hledisek týkajících se výkladu pojmu „zvláštní investiční fondy, jak je vymezují členské státy“. Těmito dvěma otázkami se budu zabývat postupně, a poté předložím vlastní úvahy týkající se přístupu Soudního dvora při analýze čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice.

1.      Obecné úvahy týkající se výkladu osvobození od DPH

31.      Podle ustálené judikatury Soudního dvora týkající se výkladu osvobození od daně stanovených v čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice mají podmínky těchto osvobození od daně v unijním právu zpravidla autonomní význam, jelikož jejich „účelem je zamezit rozdílům při používání režimu DPH mezi jednotlivými členskými státy“(25). Tak tomu však není, pokud jde o pojmy, jejichž definici unijní právo výslovně svěřuje členským státům(26). V takových případech členským státům přísluší, aby dotyčný pojem definovaly ve svém vnitrostátním právu(27). Při definování takových pojmů však přitom nesmějí „ohrozit cíle sledované šestou směrnicí nebo obecné zásady, tvořící základ této směrnice, zejména zásadu daňové neutrality“(28).

32.      Z ustálené judikatury Soudního dvora dále vyplývá, že osvobození od daně obsažená v článku 13 šesté směrnice musí být vykládána striktně, jelikož v zásadě má být DPH vybrána z každého poskytnutí služeb za protiplnění uskutečněného osobou povinnou k dani(29).

2.      Pojem „zvláštní investiční fondy, jak je vymezují členské státy“

33.      Jak naznačuje znění tohoto pojmu, unijní právo ponechává definici „zvláštních investičních fondů“ na členských státech. Nejprve se budu zabývat významem tohoto prostoru členských států pro uvážení a poté shrnu judikaturu Soudního dvora týkající se tří limitů prostoru pro uvážení: znění ustanovení a směrnice SKIPCP, účelu osvobození od daně a zásady daňové neutrality.

a)      Prostor členských států pro uvážení

34.      Jak jsem již uvedl, zásada, podle které musí být podmínky osvobození od daně podle čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice vykládány autonomně, je omezena tehdy, pokud je definice výslovně ponechána na členských státech. Soudní dvůr rozhodl, že tomu tak je, pokud jde o pojem „zvláštní investiční fondy“(30). Lze však stěží připustit, že by členské státy mohly definovat jako „zvláštní investiční fondy“ cokoliv. Takový neomezený prostor pro uvážení by mohl být zneužit, způsoboval by záměny různých výjimek a byl by v rozporu se zásadou, podle které musí být osvobození od daně obecně vykládána striktně. V důsledku toho musí existovat unijní význam pojmu „zvláštní investiční fondy“, a to navzdory tomu, že formulace osvobození od daně tuto definici ponechává na členských státech.

35.      Napětí v unijním právu, které ponechává definici tohoto pojmu na členských státech, a přesto musí této definici stanovit meze(31), je zjevné z následujícího vyjádření Soudního dvora: „pravomoc vymezit obsah pojmu ‚zvláštní investiční fondy‘ v žádném případě členské státy neopravňuje k tomu, aby vybraly určité fondy, které se nacházejí na jejich území, za tím účelem, aby jim poskytly osvobození od daně a ostatní z osvobození od daně vyloučily. […] [V]ýchozím bodem pro diskreční pravomoc, která byla členským státům svěřena, musí být pojem ‚zvláštní investiční fondy‘“(32). Soudní dvůr tím mínil, že unijní právo logicky musí stanovit vnitřní a vnější rámec pojmu „zvláštní investiční fondy“, ve kterém členské státy mohou zvolit svou definici tohoto pojmu. Prostor členských států pro uvážení, který mají pro stanovení obsahu tohoto pojmu, je tudíž omezený. Soudní dvůr vyvozuje tyto meze ze znění (a pozdějšího legislativního vývoje) ustanovení, z jeho účelu a z obecných zásad, na kterých je směrnice založena, například ze zásady neutrality(33).

36.      V praxi použití těchto mezí významně omezilo definiční pravomoc členských států. Tento vývoj je možné kritizovat, ale právní jistota, která je zásadní, pokud jde o zacházení s finančními produkty z hlediska DPH, vyžaduje respektování kontinuity judikatury Soudního dvora.

b)      Znění ustanovení a směrnice SKIPCP

37.      Znění čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice je relativně málo návodné, pokud jde o obsah pojmu „zvláštní investiční fondy“, zejména s přihlédnutím k rozmanitým pojmům, které jsou použity v různých jazycích. Tam, kde anglické znění šesté směrnice hovoří o „special investment funds“, francouzské odkazuje na „fonds communs de placement“, španělské na „fondos communes de inversión“(34), německé znění hovoří o „Sondervermögen“ a nizozemské o „gemeenschappelijke beleggingsfondsen“.

38.      Nicméně pozdější vývoj tento pojem rozvinul. V roce 1985 nabyla účinnosti směrnice SKIPCP určená ke koordinaci vnitrostátních právních řádů v oblasti práva kolektivního investování podniků. Přesný vztah mezi touto směrnicí a čl. 13 části B písm. d) bodem 6 šesté směrnice není na první pohled zjevný. Jak uvedl Soudní dvůr, španělské, francouzské, italské a portugalské označení pojmů směrnice pro subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) zřízených podle smluvního práva používají totožný výraz, který je použit v ustanovení o osvobození od daně, ale v případě jiných znění, například anglického, dánského a německého, tomu tak není(35).

39.      Soudní dvůr a jeho generální advokáti v důsledku toho usilovali o definování vztahu mezi směrnicí SKIPCP a čl. 13 části B písm. d) bodem 6 šesté směrnice(36). Nicméně Soudní dvůr ve věci Wheels jednoznačně rozhodl, že „[f]ondy, které jsou subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů ve smyslu směrnice SKIPCP, jsou zvláštními investičními fondy“(37). Představují tudíž minimální obsah pojmu „zvláštní investiční fondy“.

c)      Účel osvobození od daně

40.      Jak zdůraznila generální advokátka J. Kokott ve svém stanovisku ve věci Abbey National, účelem osvobození je „ulehčit malým investorům investování peněz do zvláštních investičních fondů“(38). Takové fondy jsou určeny k tomu, aby soustřeďovaly peníze velkého počtu investorů(39) a umožnily jim rozložit riziko na portfolio cenných papírů. Osvobození od DPH těmto investorům umožňuje, aby se na takových investicích podíleli bez toho, aby byli dodatečně zatíženi DPH(40). Soudní dvůr tento účel uznal(41).

41.      Soudní dvůr v důsledku toho rozhodl, že se toto osvobození od daně vztahuje na zvláštní investiční fondy „bez ohledu na jejich právní formu“(42). Skutečnost, zda takové fondy byly založeny podle smluvního nebo práva svěřenství, je irelevantní pro plnění popsaného účelu. Soudní dvůr zdůraznil, že by opačný výklad byl v rozporu se zásadou daňové neutrality, která brání tomu, aby s hospodářskými subjekty, které provádějí stejné transakce, bylo zacházeno odlišně(43).

42.      Obdobně Soudní dvůr rozhodl, že způsob fungování fondu není relevantní: je-li fond otevřeným fondem (tedy fondem s proměnlivým kapitálem, který je povinen zpětně odkupovat své podíly od investorů, kteří je chtějí prodat), nebo uzavřeným fondem (tedy fondem s fixním kapitálem, jehož podíly mohou být prodávány pouze na sekundárním trhu), nehraje úlohu při kvalifikaci fondu z hlediska osvobození od DPH na základě čl. 13 části B písm. d) bodu 6 šesté směrnice. Opět platí, že toto tvrzení může být rovněž založeno na zásadě daňové neutrality(44).

d)      Zásada daňové neutrality

43.      Zásada daňové neutrality podle Soudního dvora „brání tomu, aby bylo při vybírání DPH zacházeno rozdílně s hospodářskými subjekty, které uskutečňují stejné operace”. Se zbožím nebo službami, které spolu vzájemně soutěží z důvodů své podobnosti, nemůže být z hlediska DPH zacházeno odlišně(45).

44.      Kritérium soutěžního vztahu je složité. Generální advokátka E. Sharpston ve věci Deutsche Bank komentovala jeho rizika a poznamenala, že mezi činnostmi vždy existuje určitý přesah a „pokud by se všemi činnostmi, které si vzájemně částečně konkurují, mělo být zacházeno z hlediska DPH stejně, konečným výsledkem by bylo“ eliminování všech rozdílů v zacházení z hlediska DPH v plném rozsahu(46).

45.      Riziko, které pociťovala generální advokátka E. Sharpston, může být eliminováno použitím správné srovnávací metodiky. Nejprve musí být určen referenční prvek, které bude vyhovovat konceptu „zvláštní investiční fond“. Dotčený fond pak bude poměřován pouze s tímto referenční prvkem. Podle toho, co jsem uvedl výše, spadají fondy, které jsou subjekty kolektivního investování ve smyslu směrnice SKIPCP, pod pojem „zvláštní investiční fond“ a mohou tak sloužit jako referenční prvek(47).

46.      Otázka, zda zkoumaný fond musí rovněž být zahrnut pod pojem „zvláštní investiční fond“, či nikoliv, závisí na tom, zda tento fond a referenční prvek jsou dostatečně srovnatelné na to, aby si vzájemně konkurovaly(48). Kritéria fondů, které mají být porovnány za účelem prokázání dostatečné pravděpodobnosti vzájemné konkurence, nejsou zvolena náhodně. Stejně tak není analýza výhradně hospodářská. Naopak, musí být založena na účelu osvobození od daně. Relevantními kritériem tak například je to, zda je fond metodou k rozložení rizika, zda investoři mají prospěch z výnosů z investic a podobně.

3.      Poznámky týkající se přístupu Soudního dvora

47.      Podle judikatury Soudního dvora je prostor členských států pro uvážení pro definování pojmu „zvláštní investiční fondy“ omezen účelem osvobození od daně, směrnicí SKIPCP a zásadou neutrality. Podrobnější pohled odhaluje, že Soudní dvůr zřejmě uplatnil tyto (překrývající se(49)) meze takovým způsobem, že představují dva alternativní testy.

48.      Soudní dvůr zároveň odkazuje na účely osvobození od daně, dovozuje, co spadá do definice pojmu „zvláštní investiční fondy“ a pro potvrzení výsledku používá zásadu neutrality(50). Soudní dvůr při jiných příležitostech označil SKIPCP za jádro „zvláštních investičních fondů“ a poté použil zásadu neutrality(51).

49.      Navrhuji, aby byl použit (a dále zpřesněn) druhý z těchto přístupů. Fond tak musí být považován za „zvláštní investiční fond“, pokud spadá do rámce směrnice SKIPCP nebo je se SKIPCP dostatečně srovnatelný, aby si vzájemně konkurovaly. Relevantními charakteristikami pro srovnání jsou charakteristiky, které jsou relevantní pro cíle analyzovaného osvobození od daně, jimiž je umožnit více investorům, aby soustředili své prostředky a tím rozložili riziko na portfolio cenných papírů.

D –    Zaměstnanecké penzijní fondy jako zvláštní investiční fondy

50.      Po těchto úvahách nyní použiji popsané zásady na projednávanou věc. Otázkou, která v projednávané věci vyvstává, je, v jakém rozsahu musí být zaměstnanecké penzijní fondy považovány za zvláštní investiční fondy. Unijní právo obsahuje některá pravidla týkající se těchto fondů, ale neharmonizuje je(52). V souladu s tím, co jsem uvedl výše, budu muset analyzovat, zda dotčené fondy jsou SKIPCP a pokud ne, v jakém rozsahu zásada daňové neutrality vyžaduje jejich zahrnutí do osvobození od daně.

1.      Směrnice SKIPCP

51.      Na takové zaměstnanecké penzijní fondy, jako jsou fondy dotčené v projednávané věci, se směrnice SKIPCP nevztahuje(53). Jak zdůraznilo Dánsko, podíly fondů dotčených v projednávané věci nemohou být na žádost držitelů odkoupeny nebo vyplaceny, jako je tomu v případě SKIPCP podle čl. 1 odst. 2 směrnice SKIPCP.

2.      Zásada daňové neutrality

52.      Ve druhé fázi musí být uplatněna zásada daňové neutrality. Její podstatou je otázka, zda jsou dotčené fondy dostatečně srovnatelné s SKIPCP, aby si s nimi konkurovaly(54). Ve věci Wheels se Soudní dvůr musel touto otázkou zabývat v souvislosti s jinými druhy zaměstnaneckých penzijních fondů. Rozhodl, že se na tyto fondy čl. 13 části B písm. d) bod 6 šesté směrnice nevztahuje. Uvedené fondy sdružovaly aktiva penzijního systému pro výplatu starobních penzí a nebyly otevřeny pro veřejnost, ale pouze zajišťovaly dávky související se zaměstnáním. Významné je, že se jednalo o typ fondů se „stanovenými dávkami“, kde účastníci systému nenesli riziko vyplývající ze správy fondu, jelikož výše jejich penze byla pevně stanovená, a tudíž nezávisela na úspěchu investování. Podle Soudního dvora nebyl fond zvláštním investičním fondem ani z hlediska zaměstnavatele, jelikož pro něj byly příspěvky prostředkem, kterým plnil své právní povinnosti. Generální advokátka Sharpston z tohoto odůvodnění vycházela ve věci PPG Holdings, kde identifikovala tři relevantní kritéria: otázku zda systém sdružuje aktiva systému starobního penzijního zabezpečení; otázku, zda členové nesou rizika správy, a otázku, zda zaměstnavatel do fondu vkládá příspěvky, aby splnil své právní povinnosti vůči svým zaměstnancům(55).

53.      Aniž bych zpochybňoval závěry uvedených věcí, navrhuji, aby byla analýza projednávané věci zpřesněna. Podle unijního práva jsou některá kritéria při srovnání fondů s SKIPCP relevantní a jiná irelevantní pro účely určení toho, zda jsou dostatečně srovnatelné na to, aby si konkurovaly. Vnitrostátním soudům přísluší, aby analyzovaly relevantní skutečnosti, použily tato kritéria a rozhodly, zda penzijní fond dotčený v dané věci musí být považován za „zvláštní investiční fond“.

a)      Srovnávací hledisko

54.      Před tím, než uvedu irelevantní a relevantní kritéria, musím zdůraznit, že penzijní systémy mohou být považovány za nástroje zaměstnavatelů nebo zaměstnanců ke sdružování aktiv. Otázka, který z těchto dvou modelů se uplatní, závisí na tom, zda z investic mají prospěch zaměstnanci, nebo zaměstnavatelé. Podle popisu předkládajícího soudu mají z fondu dotčeného v projednávané věci prospěch zaměstnanci.

b)      Irelevantní kritéria

55.      Vzhledem k tomu, že v projednávané věci musí být provedena analýza srovnatelosti dotčených fondů s SKIPCP s ohledem na cíl osvobození od daně, jsou některá hlediska, která byla v projednávané věci diskutována, pro toto srovnání irelevantní.

56.      To platí, ačkoliv Dánsko tvrdí opak, ohledně účelu investice. Skutečnost, zda investor spoří na penzi či pro jiné účely nemá relevantní vliv na konkurenční vztah. V důsledku toho skutečnost, že dotčené fondy jsou penzijními fondy, jim nebrání v tom, aby byly „zvláštními investičními fondy“. Na rozdíl od rozsudku Wheels v důsledku toho odmítám relevanci právní povinnosti zaměstnavatele, pokud jde o vyplácení stanovených penzijních dávek, jako irelevantní „účel“ investice.

57.      Skutečnost, že zaměstnanecké penzijní fondy nejsou předmětem individuální dohody, nýbrž kolektivní shody, není relevantní. Zaprvé, zástupci zaměstnanců vyjednávají o charakteristikách fondů se zástupci zaměstnavatelů. I když kolektivní smlouva může znamenat, že mimo dobrovolné doplňkové platby zaměstnanců existuje mezi fondy a SKIPCP jen velmi malá hospodářská soutěž, tato skutečnost není relevantní pro účel osvobození od daně. Soudní dvůr již v tomto ohledu rozhodl, že se osvobození od daně na fondy vztahuje bez ohledu na jejich právní formu. V tomto rozsahu rovněž není relevantní možnost odvádět doplňkové platby nebo možnost dobrovolné účasti některých osob v zaměstnaneckých fondech.

58.      Stejná úvaha platí pro otázku, zda jsou příspěvky do fondu odpočitatelné od daně z příjmu. Příznivé zacházení s příspěvky u některých fondů z hlediska daně z příjmu ve srovnání s jinými může mít významný dopad na hospodářsko-soutěžní vztah, ale nemá význam, pokud jde o cíle osvobození od daně, a tudíž nemůže být vzato v úvahu.

59.      Obdobně způsob výplat z penzijního fondu (doživotní penze nebo jednorázová částka) není významný pro charakteristiku fondu, jelikož přechody mezi různými alternativami jsou možné na základě pouhé finanční transakce.

60.      Pokud jsou zaměstnanecké penzijní fondy spojeny s prvkem pojištění a tyto dva prvky nemohou být odděleny, jako je tomu v projednávané věci, vnitrostátní soudy musí určit, který prvek převládá.

c)      Relevantní kritéria

61.      Jak jsem uvedl výše, kritéria relevantní pro srovnání musí být dovozena z účelu osvobození od daně, konkrétně z umožnění shromáždění prostředků velkého počtu investorů a rozložení rizika na portfolio cenných papírů.

62.      Podle tohoto předpokladu je pro srovnání zaměstnaneckých penzijních fondů s SKIPCP pro účely daňové neutrality na základě zkoumaného osvobození od daně zásadní pouze omezený počet znaků. Zaprvé, řada oprávněných osob musí shromáždit své prostředky za účelem rozložení rizika na portfolio cenných papírů. Fond může být považován za shromáždění prostředků oprávněných osob pouze tehdy, pokud oprávněné osoby mají bezpodmínečný právní nárok na své investice. Nemusí mít možnost uplatnit toto právo libovolně (tedy prodat svůj nárok) a je možné, aby dávky související se svou investicí čerpaly teprve po odchodu do důchodu. Nicméně pokud dochází ke ztrátě investice z důvodu úmrtí a tato nepřipadá dědicům oprávněné osoby, lze jen stěží hovořit o shromáždění prostředků oprávněných osob.

63.      Konečně, oprávněné osoby nesou náklady fondu i rizika investice, i když příspěvky mohou být placeny jejich zaměstnavatelem jako součást jejich platu. Tak tomu obecně bude tehdy, pokud jde o systémy se stanovenými příspěvky, ale nikoliv pokud jde o systémy se stanovenými dávkami. Jak jsem již uvedl, uplatnění těchto kritérií přísluší vnitrostátním soudům.

64.      V důsledku toho jsem dospěl k závěru, že čl. 13 části B písm. d) bod 6 šesté směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „zvláštní investiční fond, jak je vymezují členské státy“ musí zahrnovat zaměstnanecké penzijní fondy, pokud takové fondy shromažďují aktiva oprávněných osob a umožňují rozložení rizika na portfolio cenných papírů. Tak je tomu pouze tehdy, když investiční riziko nesou oprávněné osoby. Skutečnost, že příspěvky jsou ve prospěch oprávněných osob odváděny jejich zaměstnavateli na základě kolektivní smlouvy uzavřené mezi organizacemi, které zastupují zaměstnance a organizacemi zastupujícími zaměstnavatele a že platby z fondu se provádějí pouze při odchodu do důchodu, je irelevantní, jestliže oprávněná osoba má zajištěné právní postavení, pokud jde o její aktiva. Je na vnitrostátních soudech, aby rozhodly o tom, zda fond tyto požadavky splňuje.

V –    Závěry

65.      Ve světle výše uvedených skutečností navrhuji, aby Soudní dvůr zodpověděl první otázku Østre Landsret takto:

Článek 13 části B písm. d) bod 6 šesté směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „zvláštní investiční fond, jak je vymezují členské státy“ musí zahrnovat zaměstnanecké penzijní fondy, pokud takové fondy shromažďují aktiva oprávněných osob a umožňují rozložení rizika na portfolio cenných papírů. Tak je tomu pouze tehdy, když investiční riziko nesou oprávněné osoby. Skutečnost, že příspěvky jsou ve prospěch oprávněných osob odváděny jejich zaměstnavateli na základě kolektivní smlouvy uzavřené mezi organizacemi, které zastupují zaměstnance a organizacemi zastupujícími zaměstnavatele a že platby z fondu se provádějí pouze při odchodu do důchodu, je irelevantní, jestliže oprávněná osoba má zajištěné právní postavení, pokud jde o její aktiva. Je na vnitrostátních soudech, aby rozhodly o tom, zda fond tyto požadavky splňuje.

1 –      Původní jazyk: angličtina.

2 –      Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty (dále jen “šestá směrnice) (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23), ve znění pozdějších změn.

3 –      Rozsudky ze dne 4. května 2006, Abbey National (C-169/04, Sb. rozh. s. I-4027); ze dne 28. června 2007, JP Morgan Fleming Claverhouse Investment Trust a Association of Investment Trust Companies (C-363/05, Sb. rozh. s. I-5517) (dále jen „rozsudek JP Morgan”); ze dne 19. července 2012, Deutsche Bank (C-44/11); ze dne 7. března 2013, GfBk (C-275/11); ze dne 7. března 2013, Wheels Common Investment Fund Trustees a další (C-421/11, dále jen „rozsudek Wheels“), a stanovisko generální advokátky E. Sharpston ve věci PPG Holdings (rozsudek Soudního dvora ze dne 18. července 2013, C-26/12).

4 –      Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1), ve znění pozdějších změn.

5 –      Osvobození transakcí týkajících se vkladů nebo běžných účtů od DPH je vyloženo ve správním pokynu D. A.5.11.6. Zvláštní investiční fondy jsou popsány ve správním pokynu D. A.5.11.9.2. Na správu zvláštních investičních fondů se vztahuje správní pokyn D. A.5.11.9.3

6 –      Pro přehled běžných penzijních systému viz OECD, Pensions at a Glance, 2005; aktualizováno v OECD, Pensions at a Glance, 2011.

7 –      Osoby, na které se systém nevztahuje z důvodu jejich postavení zaměstnance, například osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnavatelé a manažeři si mohou zvolit, že budou přispívat do zaměstnaneckého penzijního systému, pokud byl takový systém sjednán pro zaměstnance dotyčného podniku.

8 –      V praxi představují významně menší část fondů, jak uvedla společnost ATP při jednání.

9 –      Osobní penzijní systémy mají do značné míry podobné schéma, ale uzavření smlouvy za účelem účasti v takovém systému a placení příspěvků je věcí samotných oprávněných osob.

10 –      Tyto účty jsou penzijními účty a nikoliv samostatnými bankovními účty.

11 –      Rozsudek ze dne 5. června 1997 (C-2/95, Recueil, s. I-3017).

12 –      Pokud jde o první dvě otázky, viz judikaturu citovanou v poznámce pod čarou 3. Ke třetí otázce viz rozsudky ze dne 5. června 1997, SDC (C-2/95, Recueil, s. I-3017), a ze dne 26. června 2003, MGK-Kraftfahrzeuge-Factoring (C-305/01, Recueil, s. I-6729); usnesení ze dne 14. května 2008, Tiercé Ladbroke (C-231/07 a C-232/07, Sb. rozh. s. I-73*); rozsudky ze dne 22. října 2009, Swiss Re Germany Holding (C-242/08, Sb. rozh. s. I-10099); ze dne 28. října 2010, Axa UK (C-175/09, Sb. rozh s. I-10701), a ze dne 28. července 2011, Nordea Pankki Suomi (C-350/10, Sb. rozh. s. I-7359); stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci Granton Advertising BV (C-461/12). Druhým problémem se zabývám ve svém stanovisku ve věci GfBk (C-275/11).

13 –      Stanovisko generální advokátky E. Sharpston.

14 –      Komise je toho názoru, že počet pojistných a finančních produktů dostupných na trhu je vyšší než 5 000. Generální ředitelství „Daně a cla“, Harmonizace daní z obratu, 5. března 2008, TAXUD/2414/08, s. 3.

15 –      Rozdíl v zacházení s finančními službami z hlediska DPH je od počátku zjevný ze zprávy vypracované společností PricewaterhouseCoopers pro Evropskou Komisi: Study to Increase the Understanding of the Economic Effects of the VAT Exemption for Financial and Insurance Services z 2. listopadu 2006. Přehled uplatňování osvobození od daně ve vnitrostátním právu členských států je možné najít v příloze k IBFD, VAT Survey Financial Services, 2006. Viz rovněž komentář uvedený ve Wessels, J., Highlights & Insights on European Taxation 2012 č. 4, s. 62.

16 –      COM (2007) 747 final/2 ze dne 20. února 2008.

17 –      COM (2007) 746 final/2 ze dne 20. února 2008.

18 –      Viz výše Generální ředitelství „Daně a cla“, poznámka pod čarou 14.

19 –      Viz sdělení předsednictví Proposals for a Council Directive and Regulation as regards the VAT treatment of insurance and financial services, Doc. 13577/10 FISC 92, ze dne 16. září 2010, s. 20. Společnost ATP na tento dokument odkázala na podporu svého postoje, podle kterého se na penzijní fondy má vztahovat pojem „zvláštní investiční fond“.

20 –      Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že neshoda přetrvává rovněž ohledně otázky zacházení s penzijními fondy. Sdělení generálního tajemníka Proposals for a Council Directive and Regulation as regards the VAT treatment of insurance and financial services, Doc. 18650/11 FISC 170 ze dne 14. prosince 2011, s. 5. Potřeba dokončení reformy byla zdůrazněna v Dahm, J. & Hamacher, R., Vermögensverwaltung und Umsatzsteuer, UR 2012, 817.

21 –      Dánsko při jednání uvedlo, že s takovými fondy, jako je dotčený fond, zachází jako s pojišťovnami.

22 –      Skatteministeriet považuje tuto skutečnost za významný rozdíl mezi penzijními fondy a zvláštními investičními fondy.

23 –      Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 375, s. 3; Zvl. vyd. 06/01, s. 139) ve znění pozdějších změn. Směrnice SKIPCP byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, s. 32) s účinností od 1. července 2012.

24 –      Komise považuje charakteristiky uvedené v první otázce písm. a), b), c) a h) za obzvláště relevantní, pokud jde o zvláštní investiční fondy.

25 –      Rozsudky JP Morgan, bod 19; Wheels, bod 16; ze dne 4 května 2006, Abbey National (C-169/04, Sb. rozh. s. I-4027, bod 38); ze dne 26. května 2005, Kingscrest Associates a Montecello (C-498/03, Sb. rozh. s. I-4427, bod 22); ze dne 3. března 2005, Fonden Marselisborg Lystbådehavn (C-428/02, Sb. rozh. s. I-1527, bod 2), a ze dne 12. září 2000, Komise v. Irsko (C-358/97, Recueil, s. I-6301, bod 51).

26 –      Výše uvedené rozsudky JP Morgan, bod 20; Abbey National, bod 39; Wheels, bod 16, a rozsudek ze dne 28. března Gemeente Emmen (C-468/93, Recueil, s. I-1721, bod 25).

27 –      Výše uvedený rozsudek JP Morgan, bod 21, a rozsudek ze dne 27. dubna 2006, Solleveld a van den Hout-van Eijsenbergen (C-443/04 a C-444/04, Sb. rozh. s. I-3617, bod 29).

28 –      Viz výše uvedený rozsudek JP Morgan, bod 22; viz též výše uvedený rozsudek Gemeente Emmen, bod 25, a rozsudek ze dne 12. ledna 2006, Turn– und Sportunion Waldburg (C-246/04, Sb. rozh. s. I-589, bod 31).

29 –      Viz výše uvedený rozsudek Abbey National, bod 60; viz rozsudky ze dne 1. prosince 2005, Ygeia (C-394/04 a C-395/04, Sb. rozh. s. I-10373, bod 15); ze dne 6. listopadu 2003, Dornier (C-45/01, Recueil, s. I-12911, bod 42), a ze dne 15. června 1989, Stichting Uitvoering Financiële Acties (348/87, Recueil, s. 1737, bod 13).

30 –      Výše uvedený rozsudek Abbey National, bod 41.

31 –      Rossi, P., L’Avvocato generale della Corte UE – Chiarita la portata dell’esenzione Iva per le operazioni di gestione dei fondi comuni di investimento, il fisco č. 38/2005, 14422.

32 –      Výše uvedený rozsudek JP Morgan, bod 41.

33 –      Výše uvedené rozsudky JP Morgan, body 45 a 46, a Wheels, bod 18; stanovisko generální advokátky J, Kokott ve věci JP Morgan, body 15 a 17.

34 –      Italské a portugalské znění podobně odkazují na „fondi communi d’investimento“ a „fundos comuns de investimento“.

35 –      Výše uvedené rozsudky JP Morgan, bod 33, a Abbey National, bod 55.

36 –      Výše uvedený rozsudek Abbey National, body 55, 61 64 až 65; stanovisko ve věci Abbey National, body 38, 41 až 43, 50, 73 až 83; výše uvedený rozsudek JP Morgan, body 31 až 34; stanovisko ve věci JP Morgan, bod 32 a 33; výše uvedený rozsudek Deutsche Bank, bod 32; stanovisko ve věci Deutsche Bank, bod 74.

37 –      Výše uvedený rozsudek Wheels, bod 23.

38 –      Viz výše uvedené stanovisko ve věci Abbey National, bod 68.

39 –      Odkaz na malé investory, uvedený v rozsudku Abbey National, byl v pozdějším rozsudku JP Morgan, bod 45, vynechán, jak uvádí generální advokátka E. Sharpston ve svém stanovisku ve věci Deutsche Bank, bod 21.

40 –      Výše uvedené stanovisko ve věci Abbey National, body 27 až 29. Soudní dvůr odkazuje na toto poslední hledisko znovu jako na „daňovou neutralitu“; výše uvedený rozsudek Abbey National, bod 33; viz výše uvedený rozsudek Wheels, bod 19.

41 –      Výše uvedené rozsudky Abbey National, bod 62; JP Morgan, bod 45; Deutsche Bank, bod 33. Viz výše uvedený rozsudek Wheels, bod 23.

42 –      Výše uvedené rozsudky Abbey National, bod 53; JP Morgan, bod 26.

43 –      Tamtéž, bod 56.

44 –      Výše uvedený rozsudek JP Morgan, body 28 až 30 a 35.

45 –      Výše uvedené rozsudky Wheels, bod 20 a 21; JP Morgan, bod 46; rozsudky ze dne 8. června 2006, L.u.P. (C-106/05, Sb. rozh. s. I-5123, bod 32); ze dne 17. února 2005, Linneweber a Akritidis (C-453/02 a C-462/02, Sb. rozh. s. I-1131, bod 24); ze dne 16. září 2004, Cimber Air (C-382/01, Sb. rozh. s. I-8379, bod 24), a ze dne 23. října 2003, Komise v. Německo (C-109/02, s. I-12691, bod 20).

46 –      Výše uvedené stanovisko ve věci Deutsche Bank, bod 60.

47 –      Výše uvedený rozsudek Wheels, bod 24.

48 –      Viz výše uvedený rozsudek JP Morgan, body 50 a 51.

49 –      Jaster, E. & Murchner, I., Die umsatzsteuerliche Behandlung von Vermögensverwaltungsleistungen (Teil 2), UStB 2013, 54 uvádí, že kritéria definovaná ve věci JP Morgan a kritéria směrnice SKIPCP jsou podobná.

50 –      Tímto způsobem vykládám výše uvedené rozsudky Abbey National a JP Morgan.

51 –      Nejzřetelnější uplatnění tohoto přístupu lze nalézt v rozsudku Wheels. Poprvé byl patrně použit ve věci Deutsche Bank.

52 –      Dne 23. září 2003 vstoupila v platnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L235, s. 10; Zvl. vyd. 05/04, s. 350).

53 –      Totéž platilo rovněž ve výše uvedeném rozsudku Wheels, bod 25. Je třeba uvést, že se směrnice 2003/41 v souladu se svým čl. 2 odst. 2 písm. b) nevztahuje na SKIPCP.

54 –      Výše uvedený rozsudek Wheels, body 24 a 26.

55 –      Výše uvedené stanovisko ve věci PPG Holdings, body 16 a 17.