EU tax law WEB PPUH Stehcemp - C-277/14

8.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 303/16

1)

Je nutno čl. 2 bod 1, čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 a 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (1) vykládat v tom smyslu, že se v případě jednání, k němuž došlo za okolností, jaké nastaly ve věci projednávané u vnitrostátního soudu, v níž ani osoba povinná k dani ani finanční orgány nejsou schopny určit totožnost skutečného dodavatele zboží, jedná o dodání zboží?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku: Je nutno čl. 17 odst. 2 písm. a), čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 22 odst. 3 šesté směrnice vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům, podle nichž si – za okolností, jaké nastaly ve věci projednávané u vnitrostátního soudu – nemůže osoba povinná k dani odečíst daň odvedenou na vstupu, neboť fakturu vystavila osoba, která není skutečným dodavatelem zboží, a nelze určit totožnost skutečného dodavatele zboží a uložit mu zaplacení daně, ani označit osobu, která je k tomu povinna na základě čl. 21 odst. 1 písm. c) šesté směrnice z důvodu vystavení faktury?